První zmínka
Obec Vinary se nachází asi 8 km severozápadně od Nového Bydžova, směr Smidary, Jičín, autobusové spojení Nový Bydžov – Kopidlno. Obec se nachází v nadmořské výšce 255 m.
V obci Vinary hospodaří zemědělský podnik V&H Betta, a.s. Vinary a několik soukromých zemědělců.
16. až 19. století
První zmínky o obci jsou již z roku 1313. Obci Vinary dominuje uprostřed návsi rybník, na západní straně rybníka socha panny Marie z roku 1893, na opačném konci rybníka kamenný kříž se sochou Ukřižovaného z roku 1751.
Historický pohled na rybník na návsi ve Vinarech
Severní část obce tvoří stráň, na které v dřívějších dobách byla pěstována vinná réva a víno se zde vyrábělo. Odtud tedy název obce. O pravěkém osídlení obce svědčí četné archeologické nálezy kamenných sekyr a ohnišť pocházejících pravděpodobně ze 4. století.
Vinary, ves, dvůr a tvrz držel od roku 1390 Bohuněk z Chotělic, řečený také z Lupenice. Později během husitských válek se majitelé často střídali a po roce 1450 byla obec rozdělena a její větší část držel v roce 1488 Kunat z Dobřenic. V roce 1516 kupuje Vinary Jan Krupý z robluze od Bernata ze Zásmuk ale již zanedlouho je prodává Chlumeckému panství pánů z Pernštejna. V roce 1545 je kupuje Zachař z Pašiněvsi, v roce 1571 Miřkovský z Tropčic a jeho syn Vilém je roku 1596 prodává Maxmiliánu Rašínovi z Ryzemburka, jehož synům Janu a Adamovi jsou pro účast ve stavovském povstání Vinary zkonfiskovány, ale později jim jsou vráceny. V roce 1628 kupuje ves od Kateřiny Vratislavové rozené Rašínové Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění byly Vinary přičleněny k chlumeckému panství u kterého již zůstaly. Za Raabovy reformy byl vinarský statek rozparcelován.
